Kým jsem?

Úplně nevím, ale ...

 

miluji když obalena dopoledním tichem hledím z okna.
Okolo mě vůně kávy a kniha plná slov vítá mlčky nový den.

Miluji moment zastavujícího se času, když hledím
uprostřed davícího se davu na nebe plné bílých mraků.

Miluji když hledím.
Ne očima, ale srdcem.

Miluji.
Hledím.

Miluji.

Svou upřímností a nečekaným úhlem pohledu na svět si přeji
obdarovávat druhé, aby si více vážili sami sebe.

Přeji si, aby lidé u mých obrazů mohli přemýšlet o sobě.